Vynálezce Radiálního bodového nýtování
moderní postup nýtování
Na začátku byl člověk, kladivo a
hlavičkář (nýtovací razník)
Nýtovací technika představuje jeden z nejstarších pracovních postupů pro vytvoření nerozebíratelného spoje mezi dvěma konstrukčními díly.
Již v ranné dějinné době se k nýtování používalo roztemování spojovacího kolíku pomocí těžkého předmětu (kladivo)
.
hlavičkáře. Později se tváření uskutečňovalo pomocí lisu. Další
zlepšení znamenal vývoj speciálního nýtovacího stroje.
Zákazníci
FMW společně s inženýry společnosti Friedrich usilovali o zlepšení stávajícího způsobu nýtování.
Stoupající nároky na kvalitu nýtovaných spojů již nebylo možné uspokojit pomocí dosavadních pracovních postupů
. Při lisování docházelo k deformaci struktury nýtovaného materiálu. Již nebylo nadále možné akceptovat vysokou potřebu síly, stejně jako zkřehnutí nýtovacího svorníku. Postup kyvného nýtování sice přinesl snížení požadované síly,
ale i nadále bylo na deformaci čar ve struktuře vidět zatvrdnutí. Otěrové síly, podmíněné tímto
pracovním postupem, poškozovaly povrch hlavy nýtu. K tomu přistupovaly radiální síly, které se musely kompenzovat objímkou
na obrobky.
Vynález revolučního způsobu nýtování –
FMW- radiální bodová nýtovací technologie od společnosti Friedrich
základ pro nýtovací postup, který až do dneška představuje nejefektivnější a v daném poměru
nejhospodárnější nýtovací postup na trhu. Radiální bodová nýtovací technologie od společnosti
Friedrich krok za krokem ovládla celý trh. Kapacita společnosti Friedrich již po krátké době
nestačila pro celosvětově vzrůstající poptávku. Proto
došlo v roce 1967 k předání licence, kromě jiného do Švýcarska. Nabyvatel licence a
společnost Friedrich se starají o rozvoj v konkurenčním prostředí, zvláště v oblastech vynálezů,
řídicí techniky CNC, a rovněž v oblasti manipulace a příslušenství. Díky inovativní
technologii si společnost Fridrich i pro budoucnost zajišťuje náskok v nýtovací technice.
Přednosti radiálního bodového nýtování
FMW : • při použití radiálního bodového nýtování jsou jen malé změny ve struktuře.
• nižší požadavek na sílu při vyšším nýtovacím výkonu.
• nýtovací technika pracuje s nižší úrovní hluku.
• je minimální otěr díky bodovému tváření.
• je menší vytváření tepla.
• je vhodné pro nasazení měřicích os, protože razník při měření stojí v kolmé poloze.
• může se aplikovat nýtování s ražením, protože nedochází k otáčení razníku.
• žádné příčné síly.
• je možné dosáhnout vysoké otlačení.
Tváření nýtu se provádí lisováním nebo kováním. Při použití lisování to probíhá pomocí jednoho stlačení nýtu, při kování potom pomocí vícenásobných úderů na nýt v osovém směru. Nevýhodu představuje vyšší požadavek síly spolu se silným hlukem.
Konec hlavičkáře „E“ se otáčí v kruhové dráze „K“ kolem střední osy „Z“ nýtovacího vřetena. Podálná osa nýtovacího hlavičkáře protíná osu nýtovacího vřetena v bodě „M“. Tváření nýtu proběhne na dotekové čáře v délce poloměru hlavy nýtu.
Zde se kruhová dráha „K“ nahradí kluznou drahou „S“. Podélná osa hlavičkáře se rovněž v bodě „M“ protne se střední osou nýtovacího vřetena. Konec hlavičkáře „E“ vždy znovu proběhne střední osu „Z“. Tváření nýtu se provede bodovým dotykem mezi nýtovým hlavičkářem a nýtem.
